"Ahoj," řekl Kollberg. "Co dělá kurs španělštiny?"
"Samozřejmě že vůbec nic. Je to směšné pomyšlení, že by člověk mohl chodit do nějakého kursu; když má za muže policajta."
Kollberg neodpověděl. Svlékl se a šel do koupelny. Dlouho se holil a sprchoval. Teď by ještě zbývalo; aby nějaký pitomec od sousedů zavolal policii, že někdo ruší v domě noční klid tekoucí vodou, napadlo ho. Pak si natáhl župan, šel do obývacího pokoje a sedl si naproti své ženě. Zamyšleně se na ni zadíval.
"Už jsme se dlouho neviděli," řekla, ale nevzhlédla od čtení.
"Jak pokračujete?"
"Špatně."
"To je nemilé. Já nechápu, jak může někdo jen tak postřílet v autobuse devět lidí a policie si nevymyslí nic chytřejšího než nějaké hloupé razie."
"Já to taky nechápu," řekl Kollberg.
"Je vás tam víc, co nebyli šestatřicet hodin doma?"
"Asi je."